Prvorepublikový stíhač, akrobat a dopravní pilot, účastník leteckých bojů ve Francii, příslušník britského RAF, pilot 310. čs. stíhací perutě, účastník bitvy o Británii, celkem pět potvrzených sestřelů, stíhací eso, instruktor, dopravní pilot, uprchlík před komunisty, znova člen RAF. 

​

Absolvoval dvouletou průmyslovou školu v Praze a praktické znalosti pak rozvíjel v letecké továrně Letov v Letňanech. V roce 1930 se přihlásil na dvouletou Školu pro odborný dorost letectva, která byla součástí prostějovského Vojenského leteckého učiliště. Následně sloužil jako pilot 3. pozorovací letky Leteckého pluku 1 umístěné ve Kbelích. Po roce byl odeslán na stíhací kurz do Prostějova. Od roku 1937 byl zalétávacím pilotem u Vojenského technického a leteckého ústavu (VTLÚ) v Letňanech. Díky výborným schopnostem jej vybrali do čs. reprezentačního družstva pro IV. mezinárodní letecký mítink ve švýcarském Curychu. Patřil do sedmičlenné akrobatické skupiny vedené npor. Františkem Novákem, která na strojích Avia Ba-122 získala první místo. Zanedlouho se účastnil i II. národní soutěže v letecké akrobacii a dosáhl druhého místa. Zvítězil jeho pozdější spolubojovník z RAF Josef Hubáček. Po odchodu do civilu získal od 25. 9. 1938 místo dopravního pilota u ČSA.

​

15. březen 1939 byl zlomem v osudu vlasti. Protektorát Čechy a Morava v područí nacistického Německa opustil 18. června, zařadil se mezi československé exulanty v Polsku a jedním z lodních transportů pokračoval z přístavu Gdyně do Francie. Od září se ve výcvikovém středisku Chartres u Paříže seznamoval s technikou používanou v Armée de l'air a už 2. prosince byl poslán na frontu ke stíhací jednotce GC II/4. Výzbroj tvořily americké Curtissy Hawk H-75. Během bojů v květnu a červnu 1940 dosáhl jednoho jistého sestřelu samostatně s dvou dalších ve spolupráci. Kolabující Franci opustil se svým strojem přes Středozemní moře do severní Afriky. Přidal se ke skupině našich letců v Casablance a 28. června odpluli přes Gibraltar do Velké Británie.

 

Dne 5. 8. 1940 byl přijat do Royal Air Force Volunteer Reserve (RAF VR), obdržel hodnost Sergeant (Sgt, četař). O deset dní později pak posílil B-letku 310. čs. stíhací perutě. Základnou jim byl Duxford u Cambridge a výzbrojí stroje Hawker Hurricane Mk. I s kódy NN na trupech. Po přeškolení a cvičných letech se poprvé zapojil do akce 26. srpna. Dne 15. září proběhla památná bitva nad Londýnem, kdy proti první vlně bombardérů startoval celý Duxfordský wing, tedy 242., 310. a 19. peruť. V prudkém střetu se Sgt R. Půda letící na Hurricane P6619 (NN-V) podílel na sestřelu dvoumotorového Dornieru Do 17. O tři dny později společně se Sgt M. Jiroudkem poslali k zemi soupeře stejného typu. Mezi 18. a 28. říjnem byli se Sgt B. Fürstem zapůjčeni k 605. stíhací peruti umístěné v Croydonu na jižním okraji Londýna a létající na Hurricanech s kódy UP. Další kritická akce Třistadesítky přišla 5. listopadu. Při výškové hlídce nad Doverem napadla sestavu wingu velká skupina stíhacích Messerschmittů Bf 109E. Patrně v důsledku problému s kyslíkem prodělal R. Půda krátké bezvědomí. Ovšem mezi tím jeho stroj utržil zásahy a padal. Se ztrátou výšky a hustším vzduchem se probral, zpozoroval plameny, promptně vyskočil padákem a nezraněn se šťastně snesl na zem. V operační činnosti pak pokračoval až do 19. 1. 1941. Tehdy započal cestu učitele létání instruktorským kurzem u Central Flying School v Upavonu. Od konce března sloužil u pokračovací 9. SFTS (Service Flying Training School) a v lednu 1942 přešel k 1. SS (Signals School) na létání s novými radiotelegrafisty. Dne 8. 8. 1942 nastoupil k 3. EFTS provádějící prvotní výcvik a ověření schopností pilotních kadetů na dvouplošnících Tiger Moth. Úspěšní absolventi těchto vstupních Grading Course pak pokračovali u výcvikových jednotek RAF v Kanadě. V tomto období dosáhl důstojnického stavu. Počátkem října 1943 zamířil na základnu Hendon k 24. dopravní peruti a od srpna 1944 do konce války plnil obdobné úkoly u Metropolitan Communication Squadron.

 

Do osvobozeného Československa se vrátil 18. 7. 1945 a dále sloužil u Letecké dopravní skupiny ve Kbelích. Od února 1946 odešel do civilu a navázal na svoje předválečné zaměstnání u ČSA. Krátce po komunistickém puči, 5. 4. 1948, byl poslán na 1. světovou konferenci dopravních pilotů do Londýna. S předtuchou nástupu perzekucí a rozvratu vlasti zůstal ve Velké Británii. V říjnu 1948 byl znovu přijat do RAF, a to s poslední válečnou hodností Flight Lieutenant (F/Lt, kapitán). Až do roku 1954 létal na mnoha typech zejména proudových strojů, včetně dlouhých přeletů stíhaček z Kanady do Skotska a doručování nových letounů k jednotkám na Dálném východě. Později soukromě podnikal a v roce 1973 odešel do penze.

​

Roku 1991 byl rehabilitován a povýšen do hodnosti plukovníka letectva, v roce 2000 potom na generálmajora.

​

Vyznamenání za válečnou službu

Croix de Guerre (francouzský Válečný kříž) se třemi palmami a dvěma stříbrnými hvězdami, 3x Československý válečný kříž 1939, 2x Čs. medaile Za chrabrost před nepřítelem,…

​

Připomínky

• Pamětní deska na domě č. 19 v Brníku

• V Praze 14 byla pojmenována ulice „Půdova“

​

Literatura​

• Rajlich J.: Esa na obloze

• Rajlich J.: Na nebi hrdého Albionu

• https://fcafa.com/2020/10/17/raimund-puda-one-of-the-few/